3.ročník 2021

Fotogalerie ze 3.ročníku

Pozvánka na 3.ročník

Ohlédnutí pořadatelů za 3.ročníkem

Ani jsme se nenadáli a třetí ročník potlachu je za námi. Třebaže nám korona s termínem pěkně zamávala, dopadl velmi úspěšně. Tady musíme hned na úvod poděkovat Slávkovi Kovalovi za jeho trpělivost ve vyjednávání s kapelami, neb se termín z důvodu zákazu a omezení několikrát přesouval a to nebylo pro žádnou stranu jednoduché.

Nakonec se poslední termín podařilo ustát a festival Hukvaldský potlach se mohl uskutečnit.
Samotné přípravy už jely podle zaběhnutého scénáře. Musíme opět poděkovat partě lidí, kteří nám nezištně pomáhají s touto krásnou akcí už od prvního ročníku, aby jste se tam cítili opravdu dobře. Letos se zapojili i hukvaldští skauti pod vedením Petra Červinky a zhostili se svých úkolů opravdu skvěle, proto doufáme, že nám budou nakloněni i nadále.

I letošní festival by se neobešel bez výrazného přispění sponzorů a my jsme za ně opravdu rádi, protože žádat stát o nějakou podporu v oblasti kultury je opravdu nadlidský výkon. I proto letošní ročník zaznamenal zásadní změnu a to v tom, že už nebyl vstup zdarma. Nebyla to bůhví jaká částka – symbolických 150Kč v předprodeji a 200Kč na místě. Vždyť jen na koncert hlavní kapely potlachu by jste zaplatili v hudebním klubu Parník stejnou, ne-li vyšší cenu, a tady jsme nabízeli hned šest kapel a každá měla svou osobitost. A bonus k tomu – v sále měl každý místo u stolu a mohl si udělat k poslechu pohodlí.

Popravdě, byli jsme trochu skeptičtí k tomuto kroku, měli jsem strach, že lidí moc nepřijde,
ale jak se ukázalo, mezi lidmi je stále dost milovníků této folkové, bluegrassové a country hudby.
Odměnou jim za to byly krásné hudební okamžiky. Za což patří díky i skvělému nazvučení Ivana Honzáka.

Otvírákem našeho festivalu byla letos tříčlenná kapela s příznačným názvem OdnikudNikam. Harmonika, kytara a perkuse doprovázely krásné, lidové a folkové melodické písně, mapující
repertoár od jihu Moravy až po gorolské hranice a to v podání Irenky, Darky a Honzy. Mile nás a myslím že i publikum překvapili, když zazněla i píseň známé šansoniérky Hany Hegerové Čerešně.

Na tuto úžasnou trojici navázal další bonbónek z rozbalené bonboniéry a to kapela Acoustic Irish a David Vysloužil. Stačilo brnknout do strun a hned bylo jasné, do jaké oblasti hudby se ponoříme, a že tohle bude opravdu zážitek. A taky byl. V jejich podání zazněly irské i keltské melodie s jedinečnými texty, které nepostrádaly hloubku ani humor. Tato hudba se lidem velice rychle dostala pod kůží a nutila mnohé z nás přinejmenším klepat dlaní do stehna. Líbila se mi Davidova poznámka, že sundal kraťasy a oblékl rifle, neb už se ochlazuje a on se těší na Ježíška. Vlastně to byl úvod k jejich krásné vánoční písni.

A zatímco se Acoustic Irish loučil, na pódium už se chystala bluegrassová kapela Ptačoroko. Tahle parní mašina divokého západu to rozjela plnou párou. Dusot koňských kopyt nám přihnal z Metylovické prérie ty největší bluegrassové pecky, ke kterým se řadí i přehrávky kapely Iron Horse a její úprava písně Rocketman od Eltona Johna.

Hukvaldský potlach se zaměřuje i na mladé protagonisty „táborových žánrů“, ale nutno říci, že jejich podání hudby je srovnatelné s kapelami na výsluní. Vzpomeňme jen na minulý ročník,
kdy u nás hrál René Matlášek nebo The Addams sisters. Proto letošní ročník navštívila vokální
kapela pěti dívek školního věku ze Štědrákovy Lhoty s příznačným, chytlavým názvem VoHuBa – Vokální hudební banda. A právě The Addams sisters jsou jejich vzorem a nutno říci, že VoHuBa už má několik hudebních ocenění. Na svůj věk to děvčata odpálila parádně, vypíchla krom své písně věnované rodičům za to nekonečné trmácení i píseň Michaela Jacksona nebo Jarka Nohavici, za což sklidila patřičný potlesk.

A když je řeč o Jarkovi Nohavicovi, blízko k němu měla i další kapela, a to Tři vykřičníky!!!. Mají za sebou opravdu starostlivé zázemí a před sebou hvězdnou kariéru. Jejich styl folkrocku je jedinečný, skvělé texty jako v písních Ostravak, Mládežnické tango, nebo Globální splín. K tomu líbivá, melodická hudba, podbarvená harmonikou a navíc Radek – zpěvák s lehkým nádechem drzosti, která k ostravskému folklóru a mládí určitě patří – moderoval vystoupení své kapely skvěle.

Ani jsme se nenadáli, a čekali nás poslední interpreti, tedy kapela pod vedením Víti Troníčka. Asi bychom víc říkat nemuseli, neboť je tato rodinná folková kapela, jak říká Víťa, na scéně již od roku 2004 a dobyla srdce mnoha lidí. Ano, letos byla naší hlavní potlachovou kapelou skupina MARIEN. Nejen, že zahráli skvěle, ale svým pověstným humorem rozkmital Víťa bránice všech, kteří si ten den udělali chvíli čas, aby na potlach dorazili. V závěru jako třešinku na dortu sešli z pódia a jen tak bez mikrofonu, stoprocentně akusticky, zazpívali publiku poslední píseň – Ze skla. Lidé je podpořili světýlky ze svých mobilů, jak to na těch nejhezčích koncertech chodí.

Víc už k tomu asi nelze říci, bylo nám s vámi všemi moc fajn a už se těšíme na další shledání a věřte, že podle příslibů kapel můžete těšit na další krásný zážitek.

Tak na příštím Hukvaldském potlachu v roce 2022 ahoj!

SlávekPetrFrantaMartin

Kapely 3.ročníku

ODNIKUD NIKAM

ODNIKUD NIKAM

Irena s Darkou jsou dlouholeté kamarádky, které spojuje – ne nitkami nebo
provazy, ale pořádným trámem – hudba a zpěv. Na cestách životem potkaly spoustu
pěkných písní, které si rády zpívají, ale na jamech je nemohou uplatnit, protože tyto
písničky většinou nejsou tak notoricky známé. Proto by je rády předvedly třeba tady.
Nepovažují se za hudební skupinu s promyšlenou cestou a pevným cílem, proto
příhodný název – ODNIKUD NIKAM.

Do party se k nim s chutí přidal i Honza, přítel Darky, protože pochopitelně, když se
zpívá doma a když někdo hrát umí – tak holt neodolá. A protože Honza umí a zpívání
děvčat ho baví, tak už v tom nějakou tu dobu „plave“ taky…
A co můžete čekat ? Směs českého folku a folklóru, převážně v podání ženských
dvojhlasů, lehce okořeněný mužským gorolským pěveckým projevem a dialektem.

VoHuBa

VoHuBa

VoHuBa, neboli Vokální Hudební Banda ze Štědrákové Lhoty je 5-ti členná
hudební skupina děvčat ve věku 11 – 16 let. Jako kapela spolu děvčata hrají již třetím
rokem a jejich zaměření je multižánrové … od lidových písní přes světoznámé songy
a písně českých folkařů až po vlastní tvorbu … vždy se snaží o vlastní pojetí a
interpretaci skladby.

Kapela se rovněž pravidelně účastní soutěží jako : FolkyTonk, festivalu Brána,
festivalu dětské Porty – z těchto festivalů a soutěží si přivezly několik ocenění.
Děvčata pravidelně zkouší ve své zkušebně s patřičným názvem Vlčí doupě ve
Štědrákové Lhotě v Jeseníkách. Pozvání na festival na Hukvaldy je velmi potěšilo. A
za zajímavost i stojí, že jejich velkým vzorem je dívčí skupina The Addams sister,
která vystoupila na Hukvaldském potlachu loni.

David Vysloužil + Acoustic Irish

– keltská hudba z beskydských hor

David Vysloužil + Acoustic Irish

David Vysloužil je autor, jenž ve své tvorbě čerpá inspiraci z folklóru a koloritu jeho
rodného Moravskoslezského kraje, především z Beskydských kopců, které jsou mu
tak drahé.
Zpívá o svých kořenech, lidské radosti, pokoře, hrdosti i touze…
Instrumentální skladby, které jeho autorskou tvorbu provází na většině koncertů,
vychází z tradičních nápěvů irských, skotských, či dalších často „krajově“ vzdálených
koutů světa. Dalo by se tedy říci, že aranže jeho skladeb jsou „naladěny“ do Irské, či
keltské muziky s nádechem beskydských hor. Acoustic Irish je kapela hrající irskou ,
keltskou muziku s nádechem Beskydských hor a rádi se nechávají ovlivňovat hudbou
jiných kultur světa…

Ptačoroko – poctivý bluegrass z Beskyd

Ptačoroko

Kapela Ptačoroko hraje akustickou hudbu, která nástrojovým složením vychází z
jedné ze současných podob angloamerického folklóru nazývaného bluegrass.
Stylově se kapela nijak neomezuje, ve vlastních i převzatých skladbách se uplatňují
prvky z různých žánrů, v největší míře z folku a rocku. Hlavními rysy rodinné kapely
jsou nasazení a emoce.
V současném složení hraje kapela již od roku 1998 a pravidelně koncertuje od roku
2003. Od tohoto roku se ukázala na mnoha přehlídkách a festivalech, z nichž mezi
nejznámější patří ostravský Majáles, Porta, Muzikantské žně, Drotáriafest, Banjo
Jamboree či Klimkovické kytarobití. Jako host kapela vystoupila na mnoha rozličných
kulturních akcích, veřejných slavnostech a setkáních. Pravidelně se účastní také
konkurzů festivalů a hudebních soutěží, na kterých již získala řadu ocenění.

Tři Vykřičníky – razovitá hudba z Ostravy, Bo !!!

Tři Vykřičníky!!!

Tři Vykřičníky!!! Rázovitá ostravská hudba, osobitý humor, dobrá nálada, vždy
skvělá atmosféra a věčně rozladěná kytara, ladný zvuk akordeonu… TO jsou oni –
Tři Vykřičníky!!!
Mladá ostravská kapela působí na scéně od roku 2016 a snaží se prosadit svou
vlastní tvorbu. Dále mají v repertoáru také písně ostravského barda Jarka Nohavici.
Písně tohoto ostravského písničkáře je baví, inspirují a hlavně naplňují hudbou,
kterou mají rádi. Funguje mezi nimi vzájemná symbióza, například při skládání písní.
Radek složí slova a hudbu a Adam napíše úpravu pro akordeon a Hanka dodá
atmosféru, kterou skladba potřebuje. Tato spolupráce funguje díky podobnému
vkusu a citu pro hudbu, který mají.
Rádi by i mladší generaci seznámili s mnohdy opovrhovaným stylem – folkem.
Těší se na Vás – Radek, Adam, Hanka, Filip a Vojta.

Marien – hudba na pohodu

Marien

Hudební skupina Marien patří k nejvýraznějším tvářím nastupující generace
v žánru folkové, country a trampské hudby. Skupina se věnuje vícehlasému zpěvu a
mezi hudebními nástroji převládají akustické kytary, ve většině písní však můžeme
slyšet i perkuse, flétny nebo foukací harmoniku. Marien jsou trojnásobní držitelé
Porty a řady dalších ocenění, stáli u zrodu hnutí Folk žije. Spolupracují s takovými
folkovými veličinami jako Pavel Žalman Lohonka, Roman Horký, Robert Křesťan a
další. Každým rokem pořádají krásný folkový festival Folkové Chvojení a také
outdoorové koncerty konané na zajímavých místech naší země jako vzpomínkové
akce na tragicky zesnulého člena kapely Zbyňka Zubříka Rosendorfa a v neposlední
řadě pořádají každoročně Východočeské oblastní kolo Porty.
Kapela vydala 4 CD a jeden velký zpěvník – jako překvapení pro svého kapelníka
Víťu Troníčka, který až do vydání o tom neměl ponětí a bylo to překvapení k jeho
životnímu jubileu.